PETERBURG MOSCOW

 

Rusko - je svojí rozlohou největším státem světa. Zahrnuje značnou část východní Evropy a téměř celou severní Asii. S počtem 146,1 milionů obyvatel je Ruská federace devátá nejlidnatější země na světě. Sousedy Ruska jsou Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Bělorusko, Ukrajina, Gruzie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Čína, Mongolsko a Severní Korea. Prostřednictvím Kaliningradské oblasti, strategické západní exklávy, dále sousedí s Litvou a Polskem. Ruské Kurilské ostrovy se nacházejí na dohled od Japonska a k Rusku patřící poloostrov Čukotka není daleko od Aljašky, jež je v državách USA. Území Ruska je rozděleno do 9 časových pásem a 84 samosprávných celků, z toho 22 republik.

Ekonomika - Ruská ekonomika má šestý největší HDP světa dle parity kupní síly a v nominální hodnotě jedenáctý největší HDP. V přepočtu HDP na obyvatele se nachází na 66. místě a podle HDP parity kupní síly na obyvatele na 52. místě. Mezi státy světa má největší zásoby přírodních zdrojů – nerostných surovin, ropy, zemního plynu, dřeva a také pitné vody. Z energetického hlediska je Rusko zcela soběstačným státem. Ruské hospodářství prodělalo v 90. letech 20. století vleklou krizi, po níž následovalo období silného růstu mezi lety 2000 až 2007. Růst byl přerušen světovou finanční krizí v období 2008 až 2009, pak však v menší míře pokračoval od roku 2010 do roku 2014. Od konce roku 2014 zaznamenává ruská ekonomika pokles, způsobený snížením cen surovin a ekonomickými sankcemi ze strany západních států. V roce 2014 bylo také Rusku pozastaveno členství ve skupině ekonomicky nejvyspělejších států světa G8 jako reakce na jeho anexi Krymu. Rusko se podílí asi na čtvrtině světového obchodu se zbraněmi, čímž se řadí na druhé místo na světě za USA. Při přepočtu tržeb z prodeje zbraní na jednoho obyvatele však USA téměř dvojnásobně převyšuje a je tak zemí s největším profitem ze zbrojního průmyslu plynoucího na jednoho obyvatele státu.

Moscow (Moskva) - Moskva se nalézá v evropské části Ruska na 55,75° severní zeměpisné šířky a 37,62° východní zeměpisné délky. Město leží v průměrné nadmořské výšce 156 metrů v kopcovité krajině mezi řekami Volhou a Okou, na řece Moskvě, přítoku Oky, která se následně vlévá do Volhy. Řeka Moskva protéká územím města v meandrech ve směru severozápad-jihovýchod v délce asi 80 km, má od 120 do 200 metrů našíř. Do Moskvy se v katastru města vlévá další 140 vodních toků, z nichž jen 14 nyní zůstává na povrchu, ostatní byly kanalizovány. V roce 1937 byl otevřen kanál Moskva-Volha, který směřuje na sever.

Petrohrad (Sankt Petěrburg) - Sankt Petěrburg (rusky hovorově Pitěr), založený roku 1703 Petrem Velikým, byl v letech 1712–1917 hlavním městem Ruského impéria. V dobách Sovětského svazu nesl Petrohrad název Leningrad na počest bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina. Je sídlem Leningradské oblasti a Severozápadního federálního okruhu. Petrohrad má status federálního města Ruské federace, který sdílí s hlavním městem Moskvou a (podle ruského, mezinárodně neuznávaného stanoviska) se Sevastopolem. Společně s Moskvou je Petrohrad dodnes kulturním střediskem celostátního významu s mnoha památkami zapsanými do seznamu Světového dědictví mezinárodní organizace UNESCO. Je také jedním z nejdůležitějších ruských přístavů.

Sergijev Posad - je vyhledávaným turistickým cílem Moskevské oblasti Ruska. Na začátku 14. století tu vznikla opevněná trojicko-sergijevská lávra (větší pravoslavný klášter). Roku 1408 jej napadl tatarský chán Edigej, klášter zde ale utrpěl těžkou porážku. O dvě stě let později se lávra ubránila šestnáctiměsíčnímu obléhání polsko-litevských vojsk. Od roku 1919 vzniklo sloučením osad ležících v okolí kláštera město. Dnes zde má velký význam turistika. Turisté tu navštěvují zejména Uspenský chrám ze 16. století, chrám N. Trojice a Kostel sv. Ducha.